Udržení růstu výkonnosti

Na obrázku je vidět vývoj tréninkové odezvy vybraných soutěžících juniorů. Další tři zatím trénují krátce, takže jsem je nezahrnul. Nemá smysl na soutěž pustit začátečníka, který ještě nezvládl techniku. Riziko zranění je vyšší, než nějaké, i když třeba pěkné umístění. Proto by měl absolvovat alespoň jeden makrocyklus.

Je vidět, kdo začínal spolupráci jako trénující a kdo měl méně zkušeností. V první fázi výrazně roste u méně zkušených výkon přepočítaný na wilks. Wilks zahrnuje zvyšování tělesné hmotnosti, takže dělá lepší představu než jen absolutní číslo v kg. Jednotkou je makrocyklus. V tomto případě 3 měsíce (může se lišit). 

U začátečníků v důsledku učení CNS a koordinace dochází k prudkému nárůstu výkonnosti i přesto, že téměř nepoužívám jiné varianty základních cviků. V tomto období jsou kontraproduktivní. Doplňkové cviky jsou zaměřeny na vyrovnávání svalových disbalancí, rovnoměrnému rozvoji a hypertrofii. U pokročilejších začátečníků je růst pozvolnější, stejně jako u pokročilých. 

U některých lifterů může po určité době dojít ke skokovému nárůstu tělesné hmotnosti (stalo se několikrát). Přitom nelze úplně odhadnout, kdy tělo zareaguje růstem váhy. Rozdílná reakce může přijít i na zcela identickém objemu a intenzitě, které byly použity v předchozím cyklu. Pokud se nárůst tělesné hmotnosti kryje s růstem výkonnosti, je zvýšení v pořádku. Powerlifting ve skutečnosti není nic jiného, než dostat se co nejrychleji na co nejvyšší, geneticky danou hranici čisté aktivní svalové hmoty a zpracovat ji pro co nejefektivnější přenos CNS signálu. Velcí talenti powerliftingu mají většinou v prvních letech soutěžní kariéry strmou křivku až k dosažení své cílové váhy. Růst tělesné váhy přitom následuje růst výkonu. Pokud není růst váhy spojen s růstem výkonu, je potřeba se podívat, zda se jedná o nárůst aktivní svalové hmoty (určitě ne). Výkon může být samozřejmě ovlivněn i nemocí nebo zraněním. Někdy je ovlivněn výkon jen v jedné disciplíně, např. pokud se trénující lehce zraní těsně před závodem.

Každopádně vývoj výkonnosti napoví směr plánování dalšího tréninku. Další udržení růstu závisí na manipulaci s objemem, intenzitou (bufferem) a specifičností, tak jak uvádím v POWER SCIENCE. Ve skutečnosti nemusíme trénujícího pouštět do vyššího objemu, pokud máme další nástroje působení a dokud tyto nástroje nespotřebujeme. Pokud vezmeme v úvahu, že se směřování tréninku (tréninkové cíle) mění i v závislosti na celkové délce tréninku, tzn. stavu hypertrofie, cílové váhové kategorii, svalové efektivitě, pak můžeme se všemi třemi tréninkovými proměnnými manipulovat tak, abychom udrželi stálý růst.