Powerlifting a dysbalance

Pomalu končí off season tréninkové období a proto je dobré zmínit se o jeho hlavním cíli. Tréninkový proces a soutěžní výkon v powerliftingu významně ovlivňují svalové dysbalance. Neřešené mají fatální negativní důsledky. Je třeba si uvědomit, že trénink powerliftingu je založen na velkém objemu opakování dřepu, tlaku a tahu, které ve své kvantitě mohou devastovat.

Základní motiv řešení je ve zvýšení výkonu a odstranění bolestí a diskomfortu. Bylo by jistě záslužné kroutit danému pacientovi nohou a kompenzovat mezilopatkáče, jenže by za těch pár týdnů úplně ztratil výkon a protože pro něj asi sportovní svaz neuspořádá individuální soutěž pro kvalifikaci na další soutěž, mohl by tím přijít o celou sezonu, a nebo o kontakt se sportem. Proto je třeba pracovat jak na výkonu, tak na nápravě chyb.

Na druhou stranu, pokud budeme připravovat liftera na úrovni 400 - 450 bodů wilkse, což může být úroveň, na které už může sahat např. po juniorských národních rekordech v jednotlivých disciplínách, velmi pravděpodobně během 16 týdenního makrocyklu vykoná přes 4000 opakování soutěžních cviků nebo jejich variant. Dejme tomu okolo 2000 opakování tlaku, 1300 opakování dřepu a 700 opakování tahu. Stačí si ty čísla uvědomit, a dojde nám, že jakákoliv svalová dysbalance může být rozhodující pro výkon i jeho zdraví.

Oslabené, nebo nefunkční svaly vedou k přetížení jiných svalů, které jejich nefunkčnost kompenzují. Vzniká jiný pohybový vzorec. Kompenzované provedení pak vede k nestejnoměrné zátěži a vyosení segmentů skeletu, na které jsou upnuté. Mění se tak postavení jednotlivých segmentů skeletu, holeně, stehna, pánve, páteře, lopatky, ramene. Tyto vyjmenované segmenty jsou pro provedení soutěžního cviku silového trojboje klíčové.

Nejčastější dysbalance s největším dopadem pro výkon v powerliftingu jsou:

• Pronace chodidla - většinou spojená se zhroucenou klenbou. Důsledkem je rotace holeně a chybné postavení kolen ve dřepu, namáhání kolenních vazů, rotace pánve atd. Řetěz může vést až ke skolioze a chybnému postavení lopatky s bolestí v rameni při benči.
• Posterior pelvic tilt - chybné předozadní naklonění pánve - podsazení pánve při stoji. Vede k podsazení pánve při dřepu / tahu a přetížení vzpřimovačů a kolen atd.
• Anterior pelvic tilt - chybné předozadní naklonění pánve - vystrčení zadku při stoji. Vede k přetížení spodních zad a chybnému postavení ve dřepu a mrtvém tahu.
• Chybné postavení lopatky - protrakce, abdukce - vede k přetížení ramene až neschopnosti trénovat benčpres. V tabulce nerozhoduje, zda je důvodem skolióza nebo zkřížený syndrom, nebo jiný důvod.
• Chybná dechová vlna - vede k chybné aktivaci HSS a špatnému převodu síly přes střed s přetížením vzpřimovačů

Jak časté jsou dané dysbalance?

Stav u kontrolní skupiny 20 lifterů

Vidíme doslova pandemii plochých noh a chybně postavených kotníků. Dva lifteři už měli i potíže s přetěžovanými vazy v koleni, ostatní pouze úspěšně rotovali do dřepu a stáčely se jim kolena dovnitř. Druhým nejčastějším zápisem je chybné postavení lopatky a tím i ramene při benčpresu. Tři z lifterů už měli nějakou formu omezení tréninku benčpresu. Překvapivě často je vidět dolní skřížený syndrom - pánev narotovaná dopředu s vystrčeným zadkem. A dost často je problém i v aktivaci HSS a správném dýchání.

Pokud je dech vyrážející že minimálně 2/3 soutěžících sportovců má některé z uvedených omezení, pak běžní civilisté, které trénuji, je mají téměř bez výjimky.

Povzbudivé ale je, že lidský organismus je neuvěřitelně přizpůsobivý. Kolikrát žasnu. Nejenom při fyziologickém přetížení v akumulační fázi tréninku, ale i při řešení dysbalancí. U sportovce v zátěži jde některé změny zaregistrovat během několika málo tréninků. Někdy stačí cvik na aktivaci, někdy protažení, nebo i jen dotknout se místa, kde má proběhnout aktivace a je schopen provést vůlí, co před tím nedokázal. Většinou samozřejmě náprava trvá několik týdnů.

Není možné být na všech trénincích (i například těchto vybraných 20 lidí), proto volím kompromisní, ale zároveň nejrychlejší na nejefektivnější cestu. I s novým svěřencem trénujícím na dálku se potkáme, zjistíme, co je třeba řešit, a dáme si postup, kterým toho docílíme a datum, kdy postup vyhodnotíme. Některé věci pak lze při znalosti původních dysbalancí vyčíst i ze záznamu provedení cviků. Jsem přesvědčený, že je to jeden z důvodů, proč skupina stále výkonnostně roste.